Moje první Kladná-Žilín ...

V Bojkovicích první přestávka. Dušan něco malého pojedl, já si dal klasicky Kofolu a pro zahřátí kyselicu. Převlekli jsme mokré funkční prádlo a vzhůru do boje.
Na rozjezd pár kilometrů po rovince. Pak ostré stoupání do Přečkovic. Nijak dlouhé. Dostalo mě do varu a už jsem se těšil, až to přijde. Průjezd parádní alejí topolů a je to tady. 15%. Serpentýny po vrstevnicích. Krásný výhled. Prakticky bezvětří. Sluníčko a nohy v plné síle. Nikam nespěchám a hodně často se otáčím a rozhlížím. Nasadím jen posledních 800m a vítězoslavně přijíždím k rozcestníku. Odtud už to dnes bude lážo plážo, říkám si. Ale to jsem ještě nevěděl, jak MOC se pletu.

Je neděle něco kolem poledního. Spokojeně si brouzdám po síti uspokojen dobře odvedenou prací ... domácí práce zkrátka "zbožňuju". A hlavou se mi honí jediné. Copak asi smlsnu k obědu? Už už se chystám dolů a přijde SMS od Dušana, správného koloblázna, jak já mu říkam. "Vyjíždím. Sraz v Motelu u Brodu." Hlavou mi bleskne, že dnes vlastne nic zásadního nemám v plánu. Přítelkyně má odpoledne nějaké povinnosti. Doma vše "hotovo". A tak sletím dolů, velmi zdravě zblajznu dva vepřové řízky s bramborem, hodím na sebe cyklo a valím.

Mám štěstí, jedu z Uherského Ostrohu směr Ostrožská Lhota pěkně po větru, takže vyloženě vyjížďka (a můj pupek má čas si řízečky pěkně rozpracovat). Ostrožská stezka sice nic moc, ale polňačka mi nevadí, tak co. Úsek do Hluku šel po náramně upravené cyklostezce taky hladce a já už byl dobře rozjetý a naspeedovaný. Přišel kopec do Vlčnova. Mírně boční vítr nevadíl, vyletěl jsem ho jako snad nikdy předtím a pomalu se blížil k místu srazu. Zbýval poslední větší kopec z Vlčnova směr Uherský Brod. Tento úsek nemám rád. Je to po hlavní cestě a jinudy se nedá, pokud chce být člověk na určeném místě včas ... Po sešupu směr obchvat jsem rázem u Motorestu. Dušan je okamžitě připravený vyrazit, takže ani nezadechnu a jedeme dál.

Při projížďce Uherským Brodem zvládneme rychle probrat co a jak a předběžně dohodneme trasu kama si to dáme. Navážeme na novou Šumickou cyklostezku. Povedený, leč poměrně nezajímavý úsek (možná kvůli tomu, že všude kolem byla kukuřice). Z Šumic do Nezdenic, Záhorovic a Bojkovic. Stále příjemně po větru, nebo v zákrytu, takže pohoda. Ten úsek je velice zajímavý. Je to totiž nepřetržité stoupání, které si ani neuvědomíte. Nebo alespoň ne hned.

V Bojkovicích první přestávka. Dušan něco malého pojedl, já si dal klasicky Kofolu a pro zahřátí kyselicu. Převlekli jsme mokré funkční prádlo a vzhůru do boje. Na rozjezd pár kilometrů po rovince. Pak ostré stoupání do Přečkovic. Nijak dlouhé. Dostalo mě do varu a už jsem se těšil, až to přijde. Průjezd parádní alejí topolů a je to tady. 15%. Serpentýny po vrstevnicích. Krásný výhled. Prakticky bezvětří. Sluníčko a nohy v plné síle. Nikam nespěchám a hodně často se otáčím a rozhlížím. Nasadím jen posledních 800m a vítězoslavně přijíždím k rozcestníku. Odtud už to dnes bude lážo plážo, říkám si. Ale to jsem ještě nevěděl, jak MOC se pletu.

Od rozcestníku už se tomu nedalo říkat kopec, pouze asi kilometrová "křivinka" jak já říkám a šmahem dolů. Párkrát zkratka přes paseku, namísto vyjetí oblouku v serpentýně, ale rozhodně žádné brzdy. Výjezd z lesa byl famózní. Čekala na mě nádherná krajinná scenérie s lázeňským městem Luhačovice na pozadí. Užil jsem si ten pohled a zalitoval zapomenutého fotoaparátu. Příště ... Dole ve městě jsme si to na otočku zamířili k Dušanovi a pak jsem vyrazil směr domov. No a tady mě to praštilo rovnou přes držku. Celou cestu se trajdalo po větru, nebo bezvětří v lese ... a ono ejhle. Foukalo a to tak že šíleně!!

Dušan mě doprovází až do Újezdce a tady zcela vysílený sesedá a oddychuje na zastávce. Má štěstí, domů pofrčí po větru ... Zato já před sebou mám ještě asi 30km proti větru. Do Uherského Brodu relativně v klidu. Po rovince se mi i proti větru dařilo držet svižné tempo. Dobře jsem ale věděl, že to nejhorší mně teprve čeká. Stoupání do Vlčnova. Vzal jsem to jako výzvu a pojal to poněkud intervalově a střídal techniku v sedle a ze sedla. Nadřel jsem se festovně, to musím uznat, bylo už totiž chladno a ten vítr taky nic moc ... co vám budu povídat. Těšil jsem se, jak si cestou dolů odpočinu, ale nestalo se tak. Na to, abych sjel dolů do Vlčnova alespoň 30km/h jsem se pěkně našlapal. Ihned na to mně navíc čekal kopec směr Hluk. Široko daleko prázdno, takže se do mojí maličkosti vítr opíral vší silou a mě podruhé v životě napadla tak hříšná myšlenka, že se za ni až stydím. "Ty bláho, já snad slezu z kola a potlačím!". "Nikdy!!" nakopnul jsem se. Zadíval jsem se na obzor a téměř pod vrcholem jsem zahlédl člověka, který svůj boj vzdal a tlačil. To mi dalo sílu a já zadupal. "Prohnal" jsem se nahoře kolem toho dotyčného a nepřestal šlapat ani z kopce, abych se opět dostal alespoň na těch usmolených 30km/h. Jsem tu, pomyslel jsem si, jakmile jsem minul první domy. Není cesty zpět a navíc už přede mnou není nic horšího, než rovina. Na cyklostezce do Ostrožské Lhoty jsem se dostal do stavu euforie a to že šlapu už jsem ani nevnímal. Byl jsem hodně unavený, ale zvládnul jsem to domů i přes ten vítr ve výborném čase a to mi dělalo největší radost. Doma odpočinu a může se pomalu začít plánovat další štreka ...

Luhačovice. Jejich okolí mně hodně láká a zajisté se tam vrátím prosondovat okolí nejen po stezce či cestě, ale i lesem. A pokud alespoň trošku zaplánujete kudy kam, vždy vás čeká odměna v podobě samotného města Luhačovic, zdejší kolonády a neopakovatelného zážitku při projížďce kolem přehrady. Vysoká koncentrace náročných stoupání a upravených cyklostezek je zde obrovským lákadlem a bude potřeba nohy protáhnout a vyučit je ... vzhledem k hřebenovkám, které mám v plánu příští léto. Ale o tom až jindy ...

Prozatím je mi útěchou takto zvládnutých 100km a musím uznat, že přes všechnu dřinu to byl velice pěkný výlet. Vnitřní okruh (tedy pokud vynecháte můj příjezd) se dá bezproblémů zvládnout a je to excelentně zvládnutých +/- 50km v lokalitě, která je vám doposud možná úplně neznámá.

Výškový profil trati, podrobná mapa a statistika této vyjížďky:

Název	Hodnota
Délka trasy	89.32 km
Stoupání v úsecích	42.41 km (47 %)
Klesání v úsecích	38.36 km (43 %)
Maximální výška	420 m n.m. ("Solné")
Minimální výška	179 m n.m. ("Uherský Ostroh")
Převýšení	241 m
Celkem nastoupáno výškových metrů	798 m (sklon 1.9 %)
Celkem sjeto výškových metrů	798 m (sklon 2.1 %)
Maximální sklon do kopce	25 % (0.1 km)
Maximální sklon z kopce	13.3 % (0.3 km)