Dokolečka dokola ...

Čeká nás malinko terénní sjezd a průjezd přes Mistřice, za kterýma se dáme opět nahoru do kopce, kde se na nás směje Rovnina. Kousek od vrcholu cvakneme jednu společnou s výhledem někam k Topolné a trajdáme.

Další z našich výletků. Název vám již sám o sobě ledacos naznačí, ale pojďme pěkně popořadě, ať si to užijete jako já a případně vyrazíte stejným směrem. Tahle sranda se odehrála 24. dubna 2010 a bylo to vyloženě duální záležitost. Na tuhle strastiplnou cestu jsem totiž vyrazil jen já a Honza Lekeš. Honzova příprava byla obrovská, jak dokládají následující obrázky. Já jsem to vzal poněkud vlažněji a spokojil se s tím, že mám pití.

Start byl jako již tradičně v Uherském Ostrohu a odsud alou stezka směr Ostrožská Lhota. Pohodlná jízda, byť se nám vítr motal na všechny strany. Dalo se to ale přežít. Drželi jsme se na stezce i po Lhotě a pak frčeli směr Hluk a odsud Dolní Němčí. Všechno bylo fajn a když bylo třeba hnát to po hlavní, tak nebylo čeho se bát, provoz byl téměř nulový. Co mě ale zaskočilo je absolutní nezájem města hluk nějak poukázat na novou stezku právě z Hluku do Dolního Němčí. Můžu vám říct, že ta stezka vypadala fakt parádně, byť ještě není osvětlená, ale cestou přes Hluk není jediný ukazatel kde na ni navázat!! Když se udělala ta mizerná stezka na které trpíme mezi Ostrohem a Novou Vsí, tak už na druhý den rozhazovala naše „rychlá rota“ značení po celém městě a když si budete malinko všímat, tak zjistíte, že na to, jak se dostat na stezku směr Veselí či Nová Ves narazíte opravdu na každém rožku. A to je dobře!! K čemu je mi stezka, kterou zná jen člověk co tam bydlí.

No ale jedeme dál, nebudeme to zdržovat. Z Dolního Němčí do Nivnice se jelo malinko nepříjemně, protože cesta je tady úzká a aut haba-kuk, ale podařilo se nám projet bez úhony a okamžitě jsme začali hledat, kde že je ta nová stezka z Nivnice do Uherského Brodu. Značení taky nic moc, ale nakonec přeci jen jeden ukazatel u té hlavní byl, takže hurá na to.

Zpracování vynikající. Tahle stezka je velice podobná té, která je mezi Starým Městem a Kostelanama. Vypadá to jako „pražce“, ale nejsou to pražce, spíš nějaké betonové odlitky, nebo co. Jede se po tom skvěle nejen na kole, ale hlavně na bruslích.

Nastala doba toulek po Uherském Brodě a menší zastávka v hospůdce a rychlá občerstvovačka. Dal jsem si dvě červené limonádky a znovu nasedáme. Jedeme směrem na Drslavice a Hradčovice. Zdejší stezko-kopec je pověstný a mluví o něm kde kdo, takže jdeme do toho. Značení stezky je tady opět na dobré úrovni, takže pokračujeme a stoupáme bez obtíží (za to s velkou dřinou, je to opravdu pekelný stoupák). Cesta se nám s každým šlápnutím mění a rázem je z toho jen jakási polňačka zpevněná odpadem ze staveb atd. O kus dál už ani to ne a jede se po regulérní polňačce a za větru. Asi po kilometru už jsem byl opravdu vydatně napapkaný prachu a kolo vypadalo, jak kdybych bojoval s dunama na Sahaře. Neřeším, zaprší a je to pryč. Za to Honza, ten bude mít doma práce. Leští kolo víc než naše mamča nádobí.

Na vrcholu si užíváme výhledu a poprvé fotíme nějakou tu vzpomínku z cesty.

Čeká nás malinko terénní sjezd a průjezd přes Mistřice, za kterýma se dáme opět nahoru do kopce, kde se na nás směje Rovnina. Kousek od vrcholu cvakneme jednu společnou s výhledem někam k Topolné a trajdáme.

Kolem rozhledny bylo asi tisíc lidí, takže nezastavujeme a jdeme na pořádný terénní down-hill do Mařatic. Užijeme si známou neznámou uherskohradišťskou panorámu a najíždíme na stezku do Starého Města. Odsud už to každý zná. Při Moravě do Kostelan, odsud stále dál a dál směr Nedakonice, Polešovice, Moravský Písek a domů.

Tahle trasa nám přičetla k dobru našich tachometrů něco málo přes 80km a i když to vypadá, že se nic moc nedělo, tak především ta střední část byla nejen těžká, ale i nádherná. Nedokážu posoudit, za jak dlouho to ujedete. Mě hnal Honza na své devětadvacítce (stále ještě maximálně naspeedovaný z nového kola) a dali jsme to za 3 hodiny 17minut, na což jsem doma nevěřícně čuměl, ale bylo to tak. Nebojte se nic přátelé, já ho vydivočím za vás a on nakonec bude použitelný pro společné ježdění, uvidíte.